Výmluvný ďábel a já

Greenhorns

1:Já sDeděl jsem sám před D7sklenicí piva
v lGokále chladným jak sklDep,
když vtGom vešla dívka tak, jDak už to bHmývá,
ten pE7ohled mi zastavil tA7ep,
tak sDeděl jsem dál a D7ptal jsem se sklenic
na nGěkterou z těch jejich rDad,
když zjGevil se ďábel a střDíbrným smHmÍchem
se smA7ál, když dívku mi krDad'.
Rec:A já řek': holčičko:
R:NGevidíš, že přišel z pDekla
a v mGým těle musí teď žDít,
nGevím, proč by ses ho lDekla,
Hmvždyť zlE7o umí úsměvem skrAýt,
je vlGídný, když ví, že jdeš kDe dnu,
chcGe jenom vidět tvůj pDád,
vždyť jGá ho znám, kamkoliv sDednu,Hm 
je sE7e mnou a umí jen lhAát,
je to mGůj dvojník ze stínu blDikavých svic,
má všGechno, co já si jen přDál,
ten vGýmluvný ďábel, ten nDeplatí nHmic,
já plA7atím a žiju s ním dDál.
2:Tak dál tady sedím a se mnou jak zlý stín
je ďábel, můj dvojník a pán,
svou svatou tváří si důvěru koupí
a zmizí, když proved' svůj plán,
tak zmizel i tenkrát a nechal té dívce
jen samotu, nářek a hněv,
já varoval jsem ji před úsměvem ďábla,
proč nechtěla slyšet můj zpěv.
Rec:Řek' jsem: holčičko:
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:15:30.401+00:00
Výsledky hledání: